top of page
  • Obrázek autoraBára Walterová Benešová

Dvojblok aneb blog dvou generací: Koronavirové „prázdniny“

Hned na poprvé nás přinutily k pohledu tří generací….

Bydlíme ve dvougeneračním domě s mými rodiči. I když máme dva vchody a dvě zahrady, přesto je dům uprostřed propojen jedněmi společnými dveřmi mezi dědovou pracovnou a dětským pokojem. Jsou to nejfrekventovanější dveře v našem baráku, protože celá naše rodina spolu tráví hodně času. V domě nás žije sedm. Kdyby nastala situace jako v Rakousku, že se nesmí shlukovat víc jak pět lidí na jednom místě, musela bych vybrat dvě ze tří dětí, které umístím do Klokánku. Asi vím, které by to byly.

Ale zatím jsme naštěstí jen v karanténě…

Koronaprázdniny pohledem Vojty (13 let)

Tak nám oznámili, že až do odvolání budeme doma. To je super, takhle dlouhé prázdniny jsme ještě neměli. Doma mám ještě dvě ségry. Ta starší ze střední školy se tvářila dost kysele. Já to prostě nechápu.

Mladší chodí do třetí třídy a byla fakt docela smutná. Ale tady bych to ještě docela chápal. V té době jsem taky rád chodil do školy. A já? Jóó, fakt hustý, jenže jsem netušil, co přijde. Radost mi vydržela do doby, než jsem zjistil, že bude doma i babička – učitelka. A vzhledem k tomu, že se má učit on-line, bude asi fakt doma masakr. Bude kontrola a navíc vyžadovaná pomoc na počítači.

Od následujícího dne nám visí na lednici Řád dne a nejen to, dokonce ho babča-úča i kontroluje. Těším se na víkend a zase do školy. Tam se sice taky učíme, ale přece jen, tolik nemusím udržovat pořádek. Naštěstí je jídelna U Babičky lepší.

Koronaprázdniny pohledem babičky – učitelky

Tak nám oznámili, že až do odvolání zavírají školu. Vypadá to možná na velmi dlouhé volno. Jenže!!! Je to pouze zdánlivé. Nejenže mám na starosti tři vlastní kousky, co do výuky, ale také co do stravování. A ještě manžel, který si na dlouho přestane užívat poklidného důchodového dopoledne. Také to slyším skoro častěji, než jdou tiskovky v televizi.

A to není všechno. Musím komunikovat přes počítač, v mém věku pohroma, ještě, že je Vojta doma, budu ho muset požádat o pomoc. Raději své žáky umluvím přímo. Opravuji, vysvětluji, požaduji a také telefonuji s rodiči. Vnoučatům jsem vytvořila Řád dne a zatím ho stíhám i kontrolovat. Jsou samozřejmě nadšena. A já? Zatím zvládám. Těším se na víkend a do školy. Doufám, že jídelna U Babičky je lepší.



Koronaprázdniny pohledem matky školních dětí, dcery učitelky a tiskové mluvčí města

Tak nám oznámili, že až do odvolání zavírají školu. Nejdřív u mě nastoupila panika a starost o děti. Co když je během toho volna zabiju? Letní prázdniny mi totiž normálně dávají docela zabrat. Hlavně musím nakoupit zásobu vína.

Já sice chodím do práce, ale děti vzhledem k tomu, že jsou nevybouřené, mi skáčou po hlavě hned, jak dorazím domů. Aklimatizace na domácí režim z pracovního trvá přesně dvacet vteřin. Babička - učitelka, moje maminka, zůstává doma taky. A sakra!

Následující den mi děti s hrůzou v očích oznamují, že dostaly od babičky Řád dne, a že ho bude kontrolovat. Jóó, tak tomu věřím, ne nadarmo se jí mezi jejími studenty přezdívá „Zabiják“. To jim přeju. Opět mě čeká koordinace vztahů mezi žákem a učitelem.

Hned první den dopoledne mi za pět minut deset přichází smska od mamky: „Tak jak u vás? Tady začíná za pět minut vyučování.“

Chvíli na to přichází sms od dětí: „Mami, pomoc, babička nás zavřela v pokoji a chce, abychom dělali úkoly!“

A já? Ještě, že jsem tisková mluvčí na městském úřadě a budu ten poslední, koho kvůli karanténě nechají doma. S úsměvem si zaliju kávu v kanceláři a do úmoru budu odpovídat novinářům na jejich otázky. Kdo má zájem, klidně i třikrát….

Těším se na víkend a až půjdou zase všichni do školy. Tak aspoň že dětem v jídelně U Babičky v jídelně chutná.


Dopad karantény a uzavřené školství

Stejně si myslím, že tím, že vláda uzavře školská zařízení, si v lékařských zařízeních moc nepomůže. Možná se zmenší nárůst pacientů na ARO a infekčních jednotkách, kteří by potřebovali nemocniční péči kvůli Koronaviru, ale kdo po měsíci doma zachrání psychiatrické nemocnice od nájezdů zdecimovaných rodičů, kteří tráví čas doma se svými dětmi, nemohou ven a ještě s nimi musí dělat úkoly?

Myslím, že je právě nejvhodnější čas si začít rezervovat nadstandardní pokoje v Horních Beřkovicích nebo Bohnicích. Každý den prodlení může znamenat hluboký propad v pořadníku.

68 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page