Pusťte děti do škol, nechte nás normálně žít! Důchodci umírají steskem, ne na koronavirus!

Je mi do breku, chce se mi řvát, chce se mi utéct z tohohle světa. Nenávidím naši vládu a všechna tahle nesmyslná vládní nařízení, opatření, zákazy, příkazy, cenzuru a to všechno, co se tu děje. Ne, není to Covid, co nám ničí život. Jsme to my sami.

Celá tahle společnost se řítí do záhuby. My nepotřebujeme Covid, my se zvládneme naprosto bezpečně zničit sami. Vždyť jsme úplně klidně obětovali vlastní děti, naši budoucnost. První zprávy z médií zněly, že děti jsou nejméně ohroženou skupinou, často jsou bez příznaků, Covid nechytí… Proto jsme vážně jako první uzavřeli školy?

Necháme děti pomalu umírat?

Každý čin má svůj následek. A já jsem přesvědčená, že celá tahle situace, která trvá už rok, bude mít nedozírné následky na celou lidskou rasu. Jsem katastroficky smýšlející člověk, připravuji se na konec světa, chystám se na rozpad společnosti, ale nikdy mě nenapadlo, že se dokážeme „udusit“ sami.

Děti nám chřadnou! Vždyť jejich život ani pořádně nezačal a už je necháme klidně umírat a jen se na to díváme. Jaké budou následky téhle generace distančních dětí? Ještě před rokem a půl se řešilo, že dětská obezita začíná být v naší společnosti problém a musíme s ní něco dělat. Proto jsme jim připravili tak skvělé podmínky pro tloustnutí. Co z našich dětí vyroste? Dospělá generace kardiaků, lidí s vysokým tlakem, problémy s cholesterolem, lidé bez imunity a průměrná tělesná váha rozhodně nepůjde pod sto kilogramů… Potom teprve se začnou plnit nemocnice a lékaři nebudou stíhat ošetřovat rozložená lidská těla za živa.

O inteligenci nastupující generace mám pochybnosti už teď. A mě se to týká, já budu důchodce, až se o mě bude starat generace distančních dětí… ne, ti pánové, kteří si tak pyšně říkají vláda. Ti už tady zřejmě nebudou.

Jak asi budou děti socializované? Mé tři ratolesti neviděly své kamarády už rok. Veškerý potenciál, který v nich byl, je ztracený. Mám pocit, že vychovávám tři opičky zavřené v železné kleci. A co třeba dvouleté děti, které potřebují sociální kontakt se svými vrstevníky. Když potkají stejně malého človíčka, raději do něj kopnou, protože netuší, že ještě někde na světě existuje něco tak velkého jako je on sám. Na dva metry a s hadrem na hubě se ta socializace moc nedaří. Jak budou spolu ty děti asi tak za deset let vycházet? Myslím, že šikana bude náš nejmenší problém.

Staří lidé umírají ve stresu a v žalu

Máme tu Covid a ten naštěstí vytlačil všechny ostatní nemoci. Chřipka, angína, záněty průdušek najednou přestaly existovat. To máme brát jako vítězství? Podle idnes.cz má Česko v roce 2020 rekordní počet úmrtí, ukázala nová data. Kvůli covidu. Dostupná data z druhé poloviny října zaznamenala 3 569 úmrtí, což je nejvyšší týdenní hodnota za posledních 25 let. A on se tomu ještě někdo diví? Důchodci nám umírají na stres a úzkost, protože se nesmějí stýkat se svými rodinami. Stýská se jim a to do zdravotního stavu musí zasáhnout silně. Moje maminka v důchodovém věku se sama nechala slyšet, že by raději zemřela na Covid, než aby nás nemohla vídat, stejně by prý umřela steskem.

Vždyť už i staří lidé se začínají bouřit, že jim vláda zkracuje už tak poslední zbytky času, který jim na světě ještě zbývá.

Ze živnostníků budou kriminálnici!

Malí živnostníci jsou skoro rok bez příjmů, jak mají živit své rodiny? Vždyť za chvíli nebudou mít co „žrát“ a prudce nám vzroste kriminalita, možná přibude vražd a taky sebevražd, to se pak budou plnit statistiky. Taky se to dá počítat za Covid úmrtí.

Peníze se živnostníkům ubírají a potraviny se zdražují, jaký tohle může mít konec?

Kompenzace pro drobné podnikatele? Většina z nich dostala první peníze v prosinci za jaro loňského roku. Samozřejmě s výjimkou těch spřízněných (např. Teplický mejdan). Ale velké čapí korporace stále drží. Proto mohou být otevřená květinářství a prodej podprsenek (ale možná jen do velikosti 140)? Schodek v rozpočtu se skokově zvyšuje. Dlužit taky přece nejde do nekonečna. Jak tohle může dopadnout? Hitem příštího roku se stanou lidské tragédie – sebevraždy, bankroty, insolvence…

Lidé jsou unavení, otrávení a zlí

Rok v izolaci, bez kulturních akcí, bez sportů, bez hospod, bez všeho, kde se člověk snaží upustit párů, aby se v dnešní hektické době nezhroutil. To přece musí zamávat s psychikou každého. Je jasné, že se začínají rozjíždět i další nemoci, které vlastně s Covidem nemají nic společného. Nebo vlastně možná mají. Lidé jsou unavení, otrávení a zlí. Doposud jsme řešili, že máme málo zubařů, teď budou hojně chybět psychiatři.

Zrovna včera mi kamarád psal, že by nikdy nevěřil, že jednou bude svým dětem vyprávět, jaký byl rebel, když chodil na tajňačku cvičit.

Panebože, vždyť já nejsem pro to, aby lidé umírali zbytečně, ale je to nová nemoc, se kterou se stejně budeme muset poprat dnes, za měsíc nebo za rok. Všechny ty zákazy a nařízení nepomáhají, lidé stejně umírají. A pokud bych měla být absolutní realista, planeta je přelidněná, jak dlouho ještě vydrží Země, aby nás všechny uživila? Nás se to možná ještě netýká, ale našich vnoučat rozhodně.

Argumenty, že nám rapidně rostou čísla nemocných a mrtvých neberu. Nevěřím jim. Ze všech stran jsou slyšet hlasy, jak asi takové sčítání a načítání probíhá. Nemá cenu to rozebírat, na to má stejně každý svůj vlastní názor.

Mám být ještě na co hrdá?

Nenávidím naši vládu. Za způsob, jakým s námi komunikuje, jedná, jaká chaotická restriktivní opatření zavádí, jak nám sděluje důležitá data, jak zajišťuje vakcinaci (když už vakcíny přijdou, nemáme injekce). Když už je oboje splněno, vakcíny nejsou odeslány těm potřebným.

A klidně mě můžete za tenhle názor ukamenovat. Bývala jsem hrdá Češka. Ale vlastní názor už je pomalu to jediné, co nám zbylo.