Vláda včera vydala nová nařízení (tedy postupné uvolňování, ale ve špatném pořadí) v týhle koronavirový době a já tušila, že to u nás doma povede k detonaci! Už jste někdy řekli učitelce, která se na „mladá“ kolena učí učit online, že ještě pět měsíců bude sedět doma na zadku, protože zrovna ty děti, které učí, ještě do školy nepustí? To bych radši strkala jeden prst po druhém do zubaté pasti na medvěda a sama tiskla její spoušť. To se to ministrům mluví, když jsou v bezpečné zóně na druhé straně obrazovky.
Mamka: Podprsenku si v kabince vážně zkouším sama
Tak nám včera vláda oznámila, jak nás, nejen učitele ale i celý národ, bude postupně pouštět do plného provozu. Přiznám se, že jsem byla dost zaskočená a rozladěná. Nechala jsem si noc na rozmyšlenou a přemýšlení. Konec konců ráno moudřejší večera, ale zmoudření teda v žádném případě nepřišlo. Znovu a znovu si pročítám rozhodnutí a hlavně zdůvodnění proč tak a ne jinak.
Budu se věnovat opravdu jen školství a školám, neboť si netroufnu radit například elektrárnám jen proto, že umím zmáčknout vypínač a tím někdy v nějaké místnosti rozsvítit. Na rozdíl od těch, kteří do školy chodili, doufejme, tudíž mají přece právo radit.
Vzniklo několik petic. Několik tisíc podpisů se objevilo na podporu neotevření škol, několik tisíc podpisů naopak na otevření škol. Vláda šalamounsky dala za pravdu oběma stranám. Když pominu některá rozhodnutí o otevření provozů (hobby market, pak následuje autobazar, autosalon), tam přece můžeme zajistit dvoumetrové rozestupy a neshlukování lidí, tak já si opravdu nevzpomínám, že bych se například při nákupu spodního prádla s někým shlukovala. Fakt jsem si podprsenku v kabince zkoušela vždycky sama a mám pocit, že bych to zvládla i s rouškou.
Pravda je, že otázka možná stojí jinak. Kolik podprsenek se asi vejde do jednoho Superba? Těch mých teda hodně. Ale zase znám i takové, jejichž velikost by se tam vešla jen pětkrát…
Sorry jako Ivet a Baru…
Dcera: Upletu si cop a počkám na otevření kadeřnictví
Vláda nám včera oznámila postupné čtyři vlny rozvolňování přísných omezení. Celý život nosím krátké vlasy a díky karanténě se ze mě pomalu ale jistě stává Pocahontas. Když jsem v tabulce jako první vyhledala kadeřnictví, ještě než k tomu vrchní papaláši vůbec došli, okamžitě jsem žhavila drát a volala své kadeřnici. A vůbec mě nezajímalo, jak moc pozdě večer je.
Když jsem si o Velikonocích vytvořila na hlavě pomocí gumičky elegantní vodotrysk, manžel se zhrozil a řekl:
„Máma si dělá culík. Tak teprve teď začíná krize!“
Když jsem si představila, že ještě měsíc a deset dní musím vydržet, beru útokem drogérie, abych si nakoupila dostatek gumiček a sponek. Nebo je tu varianta udělat si dredy, začít hulit, blbě se culit a začít poslouchat kubánské rytmy.
Mamka: Učitel nebo epidemiolog?
No, a teď školy. Snad, kdyby vláda SAMA rozhodla, že školy se neotevřou vůbec a dá se prostor pouze přijímačkám a maturitám, tak opravdu jen snad bych to pochopila. Vzhledem k tomu, že jsem roky působila i jako předsedkyně maturitních komisí, tak vím, jak vypadá organizace zkoušek, nálada, nervozita, horko, v mnohých školách bez klimatizace a navíc komise není stálá. Protože totiž češtinář nebo němčinář tu chemii prostě kvalitně neodzkouší, pokud nemá samozřejmě aprobaci.
Ale dobrá. Maturantům to ze srdce přeju a stejně tak odcházejícím deváťákům. Ale co mi hlava nebere, jak chtějí zamezit, když už pustí první stupeň do škol, aby se děti nestýkaly, nemusely nosit roušky a neobjímaly se? To rozhodne učitel?! Proč jako učitel? Je epidemiolog?
Jak to pomůže mnohým rodinám, které jsou teď fakticky doma, že nebude fungovat družina? První stupeň většinou končí hned po obědě, takže mamky a taťkové, hupky hned hlídat domů. A cestou nezapomeňte nakoupit oběd, jídelny nebudou!!! No, ale sto tisíc podpisů to tak chtělo, no ne?
Jak budou chodit děti o přestávkách čůrat? Asi řízeně. „Pepíčku, ty teď ne čůrat, teď kaká Frantík.“
A svačiny? Ale to je vlastně vyřešeno, protože na Hradě nám ukázali, jak se jídlo strká pod roušku. Navíc reakce a vyjádření pana prezidenta, že takových pracovních setkání a porad jsou v republice desítky, stovky, tisíce denně (Echo24.CZ), to škola není o pracovních setkáních? A co inkluze? Teď nebudou potřeba asistenti?
A další absurdita. Páni konšelé, vy nevíte, že děti na základkách mají i sourozence průřezem obou stupňů? Takže čtvrťák babičku neohrozí a sedmák ano? A když chcete rozdělit početné třídy na dvě skupiny, vy nevíte, že na prvním stupni většinou učí jeden, či spíše jedna učitelka? Takže učebny máte, ale kde vezmete učitele? No, samozřejmě v „zásobách“. Ale bacha! To je nejohroženější skupina. Jsou to totiž ochotné seniorky.
Dcera: Nejen roušky, ale i vlastní depilaci si umíme vyrobit
Nejen kadeřnictví za měsíc a deset dní… dnes už vlastně jen za měsíc a devět dní… ale i kosmetiky a masáže. Moje záda už mají zhruba stejnou hustotu jako železobetonové desky a už teď je mi líto mé masérky, která má sice páru několika koňských sil, ale po mé masáži bude pravděpodobně muset na rentgen na chirurgii.
A kosmetičky? Ženský jim do konce května budou trhat ruce. Každá se bude chtít vrátit z pravěku zpátky do civilizace. Jsme opravdu vynalézavý národ. Nejen, že si umíme ušít roušky a vyrobit droždí, ale i tu kosmetiku jsme si dokázaly částečně nahradit.
Vzhledem k tomu, že si mě na úřadě pomalu začali plést s naším místostarostou, kterému přezdíváme Profesor Mrož (kvůli kníru á la Masaryk), bylo potřeba s tím něco dělat. Kolegyně mi doporučila skvělé voskové pásky na obličej. Bolí to, ale vydrží to dlouho!
Nikdy v životě jsem snad nezažila větší bolest. Zděšení přišlo, když jsem se podívala do zrcadla a pochopila, že to musím opakovat. Navíc jsem takový machr, který zásadně nečte návody, takže jsem pásky strhávala na druhou stranu. Přečetla jsem si jen první polovinu. A jak to dopadlo?
Už jsou to skoro dva týdny a mně se ještě nezahojily strupy stržené kůže na tvářích, ještě, že nosím roušku. A v odraze zrcadla vidím, že společnost garantující 28 dní hladké pokožky by si zasloužila pořádně tučnou pokutu.
Ale znovu už nikdy! Hodlám z dámského kníra udělat hit letošní sezóny.
Mamka: Vlk se nažral a koza zůstala celá
A možná poslední připomínka, páni konšelé. Podle plánu chcete otevřít 25. května předzahrádky, fitka a další provozovny.
V pondělí 8. června plánujete otevřít vlastně všechno. Kromě škol. A já se ptám. Kam se nám zase přestěhují ty větší děti, které už navíc budou vědět, že tím jim opravdu nastaly prázdniny? Jsou tato místa fakt míň riziková než školy? A jsem přesvědčená, že tady už nepomůže sebelepší kantor, sebelepší program, sebelepší vize a snaha.
Vždyť už teď v této době děti dosáhly dokonalosti v tom, že se na videokonferenci přihlásí, vypnou kameru a mikrofon a odejdou. Nebo dokonce je matka zavolá v době výuky k obědu. A dítě jde, nechá vše zapnuté a vy nedokážete, že to je jinak. Leda, že se vám přizná. Tak aspoň, že nelže. Zajímalo by mě, jestli se tyto matky také přidaly k těm stotisícům. Tak, a co nastane v září po takřka půlroční absenci puberťáků ve škole?
Bojim, bojim. Vlastně nebojim, nebojim. Ono těch stotisíc opět zatlačí na vládu, vláda rozhodne, stotisíc jistě fundovaně poradí a učitel? Pokud ten český přežije jako živočišný druh, sklopí uši jako vždy a laskavě a radši si potomky oněch stotisíc vezme opět do péče a opatrovnictví. Tak to jsou panoramata, že Homolkovi?
"Ještě že pro mě už nastává Soumrak bohů."
