Knihu jsem přečetla jen proto, že jsme ji měly rozebírat na našem dámském literárním klubu, jinak tohle totiž vůbec není můj žánr. Po přečtení jsme se s kamarádkou shodly, že jsme pekelně naštvané na hlavní hrdinku za to, co všechno udělala svým dcerám i té malé holčičce na pláži. Podle mě až psychicky nemocná žena. Po rozebrání s dalšími deseti čtenářkami se mi otevřel na celý příběh úplně jiný pohled. Kniha plná symbolizmů, přinucení se zamyslet nad svým životem a svými činy, jaký je vlastně prototyp dokonalého manželství? Jako na hlavní hrdinku jsem stále naštvaná a nemám ji ráda, ale na příběh se dívám úplně jinak, vlastně se mi kniha hrozně líbila. Hlavní hrdina přece vždy nemusí být nutně hrdina!!!
Poslouchala jsem na Audiolibrix.
Anotace
Drásavý pohled do nitra ženy
Leda je rozvedená profesorka anglické literatury. Má dvě dospělé dcery, které odjely za otcem do Kanady, a ona si konečně může užívat léta bez pracovních i rodinných povinností. Na pláži u moře se setkává s neapolskou rodinou, tolik podobnou té, z níž sama pochází.
Její pozornost upoutá hlavně mladá žena s tříletou dcerkou. Jejich vzájemný vztah, způsob, jak spolu mluví a jak si hrají, v ní vyvolá vzpomínky na vlastní dětství, dospívání a mateřství. A na traumata a rány, které utrpěla, ale i sama způsobila.
Jeden nesmyslný čin, jehož se Leda dopustí a který ani sama nedokáže pochopit, natož vysvětlit, způsobí řetězec událostí, na jejichž konci hrdinka snad konečně dokáže odpustit. Ostatním i sama sobě.
Elena Ferrante slaví úspěchy jako strhující vypravěčka, která dokáže proniknout i do těch nejtemnějších zákoutí ženské duše. Její hrdinky svádějí věčný boj mezi touhou po nezávislosti, emancipaci a profesní kariéře na straně jedné a rolí milující, dobré matky a chápající, obětavé manželky na straně druhé.
Na své cestě za vysněným životem musejí překonávat i překážky, které jim klade jejich vlastní původ, rodinné vazby, příslušnost k určité společenské vrstvě. Své kořeny nechtějí zapřít, ale zároveň se za ně trochu stydí touží se z nich vymanit, ale úplně je přetrhat nejsou schopny.
Podobná dilemata řeší i hrdinka románu Temná dcera, která v mnohém připomíná hlavní postavu proslulé autorčiny tetralogie Geniální přítelkyně.
Autor: Elena Ferrante
Interpret: Helena Dvořáková
Délka: 4:53 h
Vydavatel: Radioservis (2019)
Tohle podle mého názoru nemohl napsat člověk, který tuto situaci neprožil nebo minimálně neslyšel velmi podrobně vyprávět od zúčastněné osoby. Tohle se asi jen tak vymyslet nedá. Chvílemi jsem autorku podezírala, jestli není chlap, takhle by se přece ženská nezachovala... no, ale kdo ví?
Každopádně mě nic nepřesvědčí o tom, abych s hlavní hrdinkou soucítila, prostě mě naštvala a podle mě si hodně ze svých traumat způsobila sama svým vlastním chováním...
Hodnocení děje
Děj jaksi plyne, ale místy se člověk musí hodně soustředit, aby pochopil co tím chtěla spisovatelka říci. Mnohdy nestačí ani to děsivé soustředění. Kniha má velmi zvláštní atmosféru, takovou neakční, nemastnou až bych řekla línou, což se vlastně ke knize dost hodí. Několikrát jsem se přistihla, že jsem si během příběhu řekla: "Cože??? Tohle vážně udělala???"
Literárně je kniha samozřejmě napsaná krásně, stylistika je příjemná, sloh plyne ladně a velmi uctivě. Ale ta zápletka?
Kniha je krátká, takže se dá slupnout za jedno odpoledne, což je její velká výhoda, protože takový příběh kouskovat na několikrát, by mi taky mohlo klidně zajistit jednolůžák v psychiatrické nemocnici v Beřkovicích nebo v Bohnicích.
Hodnocení hlavní hrdinky
Řečeno dnešním jazykem mladých: "Je to kráva!"
Ale kde je řečeno, že hlavní hrdinka knihy, musí být vždycky hrdinka? Jsem úplně jiný typ matky, než tahle žena, proto jsem nebyla vůbec schopna se s ní ztotožnit, ani ji vlastně pochopit. Přišla mi strašně sobecká, pomstychtivá a nakonec sama sebe litovala.
Znovu odpovídám: "A co jako čekala?"
Přiznám se, že po Eleně Ferrante už nikdy nesáhnu. Pokud se vyžíváte v psychologických dramatech a depresích, je tato kniha pro vás naprosto ideální.
Hodnocení interpreta
Hlas Heleny Dvořákové byl úžasný, fascinující, prostě pecka. Skvěle se k tomu děsivému depresivnímu příběhu hodil, až jsem přemýšlela nad tím, jestli sama herečka nemusela po dokončení natáčení docházet na nějakou terapeutickou skupinu. To totiž asi není natočené za jedno odpoledne. A babrat se v tomhle díle několik dní až týdnů musí být fakt záhul.
Kdo je Elena Ferrante?
Elena Ferrante (* 1943, Neapol) je pseudonym italské spisovatelky a překladatelky. Její knihy, původně vydané v italštině, byly přeloženy do mnoha jazyků. Mezi její nejznámější díla patří Neapolská sága.
Ferrante je autorkou půl tuctu románů, z nichž nejvýznamnější je tetralogie známá jako Neapolská sága, která vypráví o dvou vnímavých a inteligentních dívkách z Neapole, které se pokoušejí žít plnohodnotný život uvnitř kultury, která je plná násilí. Série se skládá z knih Geniální přítelkyně (2012), Příběh nového jména (2013), Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou (2014) a Příběh ztracené holčičky (2015), který byl nominován na italskou literární cenu Strega.
Ferrante tvrdí, že "jakmile jsou knihy napsány, už nepotřebují svého autora." Opakovaně uvádí, že anonymita je předpokladem pro její práci a že uchování jejího pravého jména v tajnosti je jedním z klíčů úspěšného tvůrčího procesu psaní.
Čtvrtá kniha z tetralogie Příběh ztracené holčičky se objevila v žebříčku 10 nejlepších knih roku 2015 podle New York Times.
Máte jiný názor? Nesouhlasíte se mnou? Nebo naopak souhlasíte? Klidně pište do komentářů...
